O havárii v jaderné elektrárně Černobyl či Fukušima slyšel každý z nás. Všichni bychom byli schopni poskládat dohromady základní informace o těchto událostech. A proto jsem, stejně jako mí spolužáci, byla ráda, když naše přednáška začala úplně jiným příběhem – o krádeži radioaktivního zdroje z nemocnice, jeho cestě k ubohé holčičce, která si s ním hrála, a jíž nikdo nechtěl v poslední části života ze strachu pomoci.
Po tomto příběhu jsme začali od úplného začátku. Zjistili jsme, co to radioaktivita a ionizující záření vůbec je. Při vysvětlování padly nám známé termíny – například poločas rozpadu, ale také ty, o nichž jsme nikdy neslyšeli. Vše nám bylo hezky vysvětleno, a my se tak v průběhu přednášky ani neměli možnost ztratit. Poté jsme se přesunuli k tomu, kde všude se s tímto zářením setkáme. Překvapilo mě, že v malé míře je radioaktivní téměř vše, co v běžném životě používáme.
Po přestávce jsme se přesunuli k ještě zajímavějšímu tématu. Dozvěděli jsme se, jaké jsou biologické účinky ionizujícího záření. Všichni víme, že vystavení nadměrné dávce tohoto záření může způsobit rakovinu či poškodit DNA. Ale jak to vlastně probíhá? Jak se do DNA dostane? Dokážou se napadené buňky dále množit? Na tyto a spoustu dalších otázek jsme v průběhu výkladu dostali odpovědi.
Na závěr jsme se okrajově věnovali haváriím v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima, ukázali jsme si, jak některé zpravodaje pozměňují fakta, a také, že při takovéto katastrofě je právě úplně nejhorší panika místních obyvatel.
Za celou svou třídu můžu říct, že se nám přednáška velmi líbila. Každý z nás si z ní odnesl spoustu nových a zajímavých informací a už teď se těšíme na další podobné akce!
Natálie Vicherková, sexta A
