Projekt krátkodobé mobility Erasmus+ – Maintal, Německo

Nejen skalní příznivci našich sociálních sítí zajisté zaznamenali, že před pár týdny proběhla krátkodobá vzdělávací mobilita žáků, do které je naše gymnázium v rámci Konsorcia MSK v oblasti školního vzdělávání, programu Erasmus+ (č. 2024-1-CZ01-KA121-SCH-000208941) zapojeno.

V únoru 2025 se čtveřice studentek naší školy – Stela Srpová, Anežka Stašková, Alžběta Dohnalová a Kristýna Šeděnková – vydala do Spolkové republiky Německo na vzdělávací a jazykový pobyt. Naší partnerskou školou se na 10 dnů stalo Gymnázium Alberta Einsteina (Albert-Einstein-Gymnasium), které se nachází ve městě Maintal, vzdáleném přibližně 15 km od Frankfurtu nad Mohanem.

Pedagogové a žáci partnerské školy pro nás připravili zajímavý program plný poznávání a zážitků. V rámci vyučovacích hodin jsme měly možnost zjistit, jaké formy výuky se používají nejčastěji, a porovnat, co děláme u nás ve škole stejně, případně rozdílně. Zjistily jsme například, že všechny vyučovací hodiny v dané škole probíhají jako „dvouhodinovky“, tedy že trvají 90 minut. Po nich následuje půlhodinová přestávka, kterou žáci musí trávit mimo budovu školy, tzn. na školním dvoře. Rovněž nás zaujalo, že používání mobilních telefonů kdekoliv ve škole i v jejím areálu je striktně zakázáno.

Ve vyučovacích hodinách nejrůznějšího zaměření – například v matematice, etice, německé literatuře, religionistice, ekonomii a fyzice – jsme si dělaly poznámky a aktivně se zapojovaly do skupinových aktivit. Formou prezentace naše studentky rovněž představily Ostravu, náš kraj a Českou republiku.

Co se mimoškolních aktivit týče, nahlédly jsme do tradiční německé kuchyně a vyzkoušely některé z typicky německých jídel, procestovaly jsme okolí našeho místa pobytu a seznámily se s kulturními památkami měst Fulda a Darmstadt a metropole Frankfurtu nad Mohanem.

A jak své zapojení do výměnného pobytu hodnotí samy účastnice? Položila jsem jim několik otázek a poprosila je o sdílení osobních postřehů:

Bety:

MŠ: Bety, proč ses do projektu přihlásila? A naplnila se tvá očekávání?

Já jsem se do projektu přihlásila s tím, že strávím dva intenzivní týdny u našich sousedů, budu mít možnost se zlepšit ve svém druhém cizím jazyce, dozvědět se něco nového a zjistit, jak jsem schopna obstát v běžné komunikaci v němčině.

MŠ: Co se ti během pobytu líbilo nejvíce?

Nejvíce jsem byla ráda za tu nutnost používat jazyk, ve kterém se člověk necítí tak komfortně. Ve škole s námi všichni mluvili německy. Stejně na tom byly i výlety do okolních měst, kde se výklady držely ve stejném duchu, a nikdo z nás tak neměl potřebu přecházet do jiného jazyka. Sama jsem nakonec byla překvapená, že jsem za celý pobyt řekla asi tak dvě věty anglicky a že jsem zvládla ty dva týdny více či méně úspěšně „odšprechtit“ v němčině.

MŠ: Myslíš si, že pro tebe byl pobyt v německy mluvící zemi motivací pro další zlepšování se v tomto jazyce?

Rozhodně ano. Tím, jak u nás na němčinu narazíte poměrně zřídka, tady jste jí logicky vystaveni na každém rohu a cítíte, jak jste nuceni v tom jazyce přemýšlet. Tím se rychle zlepšujete, a to přece baví každého.

Anežka:

Do projektu jsem se přihlásila, aniž bych blíže věděla, co od něj očekávat a jak budou naše dny vypadat. Popravdě, měla jsem obavy, hlavně co se týče mých jazykových schopností. Ukázalo se ale, že byly prakticky zbytečné a vše probíhalo hladce. Zpětným pohledem jsem z pobytu získala daleko víc, než jsem si myslela, že získám, a to hlavně co se jazyka týče – zjistila jsem, že i s mou úrovní se dá domluvit, a to mě, myslím, motivovalo ke snaze se zlepšovat. Velmi se mi líbilo, jak všechno probíhalo dle plánu – ve školní dny jsme se ráno dopravily autobusem do školy, navštívily jsme hodiny předmětů, které jsme si předem vybraly, a odpoledne jsme chodily pěšky domů, jelikož byla škola poměrně blízko a počasí vycházelo.

Skvělým zpestřením našeho vzdělávacího pobytu byly i víkendové poznávací výlety do Darmstadtu, Fuldy a Frankfurtu.  Ve zbylém volnu jsme si buď zasportovaly, nebo se domluvily se spolužačkami na společném odpoledni.

Moc se mi líbilo také ubytování v hotelu Irmchen, který patří jedné velmi ochotné starší paní a jejímu manželovi. Spolu se synem se vždy postarali, abychom měly dostatek kávy a vajíček ke snídani a abychom měly vždy hezky ustláno. Obecně všichni, se kterými jsme se během pobytu setkávaly – hlavní koordinátorka partnerské školy paní Miriam i další učitelé – byli víc ochotní a přátelští, než jsme si mohly představit. Krátkodobou mobilitu bych stoprocentně doporučila každému, i těm, kdo si třeba úplně nevěří – tím, že jsme fungovaly ve čtyřčlenné skupince, bylo všechno jednodušší, a jak jsem zmínila, všichni nám byli nápomocní, takže se opravdu není čeho bát.

Kristýna:

Už několik let vím, že cestování je něco, po čem moje srdce jednoduše neskutečně prahne. Když se ke mně tedy dostala příležitost splnit si tento sen i díky škole, nebylo potřeba mě dlouho přemlouvat.

Bylo mi jasné, že budu z Erasmu nadšená, ale netušila jsem, jak obrovský vliv to na mě nakonec bude mít – a to jsem byla v Německu jen dva týdny. Člověk je totiž vystaven různým situacím, kdy musí ve většině případů jednat sám za sebe, navíc v cizím jazyce, a to ho posouvá neskutečně vpřed. Přijdete na to, že se dokážete postarat sami o sebe, přijít s konečnými rozhodnutími hned na místě bez pomoci druhého, zorganizovat si vlastní čas a dorozumět se, i když nemluvíte svým mateřským jazykem. Pro mě osobně platilo ještě to, že jsem se vůbec necítila jako cizinec a kulturní šok jsem zažila spíš v tom opačném, pozitivním slova smyslu.

Přesvědčila jsem se o tom, že poznávat cizí kulturu skrze její vlastní jazyk dodává samotnému cestování ještě jiný level dobrodružství a vnitřního naplnění. A kromě výše zmíněného můj pobyt v Německu inspiroval můj další směr do budoucna a věřím, že při rozhodování ohledně VŠ mi i tato zkušenost bude ku prospěchu.

Stela:

Do projektu Erasmus+ jsem se přihlásila, protože jsem si myslela, že se bude jednat o skvělou zkušenost a příležitost zlepšit se v německém jazyce. Tato má očekávání se rozhodně naplnila – dva týdny, které jsme v Německu strávily, byly naprosto úžasné. Nejvíce se mi líbilo, jak milí na nás učitelé, spolužáci a obecně takřka všichni byli (například na krásný hotel se vstřícnou obsluhou nezapomenu asi nikdy), navštívily jsme také velice zajímavá místa, jako blízký Frankfurt či Darmstadt.

Během pobytu mě zaskočila například velikost samotné školy i německých měst; například naše Ostrava by byla pro místní obyvatele vlastně průměrná. Sama sebe jsem naopak překvapila úrovní, do jaké jsem byla schopná komunikovat a dorozumět se v cizím jazyce. Myslím si, že mi tato zkušenost určitě moc pomohla a motivovala mě k dalšímu studiu. Projekt bych doporučila snad každému, kdo má alespoň trochu zájem o cizí země – a to i když se třeba bojí, že by vůbec nerozuměl.

Závěrem našeho hodnocení tohoto výměnného pobytu bych chtěla velmi poděkovat kolegyni Mgr. Číhalové za skvělou organizaci celé akce a studentkám Anežce Staškové, Stele Srpové, Bety Dohnalové a Týně Šeděnkové za výbornou reprezentaci našeho gymnázia po celou dobu trvání jejich studijní návštěvy v SRN.

Mgr. Michaela Šuhajová